|
|
Osobní téma
Vlčková, Tamara ; Zálešák, Jan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
V mé bakalářské práci se zaměřuji na intimní sdělení. Zajímá mě moment odhalení a jednoduchá otázka: Co dává smysl? Zajímají mě běžné každodenní situace a lidské tělo, které vkládám do různých sociálních situací a osobní dialog – s pozorovatelem, dílem, člověkem. Hlavním motivem mých kreseb jsou osobní příběhy, které působí povědomě, a předávají takovou informaci, kterou si pozorovatel přivlastní a přetvoří. Důležitá je konstelace lidí a věcí a také postoj, gesto, které vytváří příběh. Celkově míchám skutečnost, sny, představy, otázky – vybírám si to, nad čím se pozastavuji, co se mě dotkne, co mě zarazí, z čeho mám strach. Důležitá je rovněž instalace, ve které vznikne osobní prostor pro prohlížení kreseb.
|
|
|
Podstata fotografie v digitální éře
Doubek, Zdeněk ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce řeší otázku fotografie nikoli z pohledu uměleckého díla, ale jako součást kulturního kódu. Fotografie v digitální éře má potenciál stát se novým druhem vizuálního jazyka. Z této perspektivy odkrývá fotografické universum několik podstatných otázek, kterým se zde věnujeme. Tyto otázky zkoumají témata jako: historický vývoj obrazů a textu, rozdíl mezi tradičními obrazy a obrazy technickými, kulturní dopad masové výroby digitálních aparátů a fotografií, podstata fotografie jako znaku z pohledu sémiotiky a logiky, potíže dešifrace fotografie, řečové aspekty digitální fotografie nebo význam fotografie ve virtuálním (veřejném) prostoru. Z povahy sledovaných témat bude práce řešit problémy týkající se především jazyka, logiky, epistemologie, lidské svobody v kontextu člověk/aparát a okrajově také sémiotiky.
|
|
| |
|
|
Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera
Žitník, Filip ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Název práce: Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera Autor: Bc. Filip Žitník Katedra (ústav): Katedra obecné antropologie, FHS - UK Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera řeší otázku zda lze v rámci fundamentální ontologie M Heideggera hovořit o těle a tělesných pocitech a zda lze v tomto pojetí najít souvislost mezi tělesným pocitem a smyslem. První část práce ukazuje na základě výkladu světskosti jakožto existenciálního rysu bytí pobytu, že pobyt jakožto ,bytí ve světě' je nutně tělesný, jinak by se svět jakožto celek poukazů rozpadl. Druhá odkrývá nutnost pojímat tělesný pocit v souvislosti s rozpoložením pobytu jako fundamentální rys tohoto bytí a nikoliv pouze jako průvodní psychický fenomén. Takto je tělesný pocit prostřednictvím rozpoložení spolu-kostitutivním rysem původního fenoménu ,tu', který je temporální jednotou rysů rozpoložení, řeči a rozumění. Tímto způsobem může být tělesný pocit, pokud se k němu autenticky obrátíme jakožto k jistému rozpoložení, nositelem smyslu jako toho, do čeho se pobyt rozvrhuje. V závěru práce provedený výklad ilustruji a dokládám nástinem nejen...
|
|
| |
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Existence as a chase - A persecution of the borders of meaning
Niemann, Lutz Aloys ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Joisten, Karen (oponent)
(Deutsch) Diese Arbeit versucht sich unter Einbeziehung interkultureller Quellen im Dialog mit Julio Cortázars Erzählung "der Verfolger" [el perseguidor] an einer Verfolgung der Jagd. Sie hofft, mit dem Begriff der Jagd und seiner Ausdifferenzierung in verschiedene Modi fundamentale Bewegungsrichtungen der menschlichen Existenz zu beschreiben. Die menschliche Existenz kommt dabei als spannungsreiches Zwischen ("inter") von sinngetragener medialisierter Bezogenheit und außer-sinnhafter realer Faktizität in den Blick. Im Verlaufe der Arbeit werden anhand ausgewählter Szenen der Erzählung nicht nur die Spannung des Zwischen selbst, sondern auch seine Pole zum Gegenstand des philosophischen Fragens gemacht. Schlüsselworte: Jagd, Cortázar, Zwischen (inter), Sinn, außer-Sinn, Reales, Leib, absolutes Nichts
|
|
|
Člověk jako čas - volný čas a smysl lidské existence
MRÁZOVÁ, Vlasta
Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první části byl předmětem zájmu člověk a čas z hlediska filosofie. V druhé části jsme se zabývali lidským bytím a lidskou existencí. Ve třetí kapitole jsme ve věnovali souvislosti času a dějin a jejich důležitostí pro člověka a lidskou společnost. Čtvrtá kapitola se snaží postihnout smysl lidské existence a navazuje další kapitola, která se snaží zjistit možné příčiny, které mohou vést ke ztrátě smyslu života. Poslední část, věnovaná volnému času a výchově ve volném čase, měla za cíl ukázat možnosti a meze vychovatele volného času při pomáhání ke smysluplnému žití.
|
|
| |
host ::
RSS.